DÍVČÍ SPECIÁL PRO NESMRTELNOU HELENKU BEZ TIMA BURTONA ZA REŽIJNÍ LÁCI
Dívčí šarm a fluidum, které způsobí, že chci ji
Radek John to vystihl jak marocké vydání polévky pro podvečerní zvláštní beletrii
„Džínovej svět“ jednoho mladistvýho mudrce
co je přesně pokochání pro oči a haprování u srdce
a chuť na happy end, krásná nemoc od přírody
jako pamětlivej človíček si vybavuju příhody
a nyní si zkusí přednes s pudy sebezáchovy Jirka
ač možná trochu oslavně, né na způsob frajírka
inu první moje láska se jmenovala Renča
v lahůdkách v Plzeňce byla s ní docela prča
kdo zná Bassomatic, ten ví o úlitbě „Mountain High“
padli jsme si do oka jak slogan lucky strike
a na svých patnáct let jsem tehdy neměl vlohy
ve výřečnosti jsem se ukázal tak ňák strohý
a s Danou, Blankou, Lenkou to samý jak jsem říkal
a s Lenkou se znám z autoškoly Hranička & Fikar
jo, tam jsem přemlouval učitele div ne plačky
ať nám dovolí na chvilku ignorovat značky
byl to metr na pořádek a moje snaha zbytečná
dřív Lenka, pak Helenka, ale Helena je netečná
je divná, avšak Bůh ví, že jsem z toho nešílel
jsem klidnější než ninja nebo Kubelík Rafael
a balit vybrané holky může být leckdy sranda
má Helena proto smysl? Jó, ta upoutá i granda
...i když leden 2015 nemůže dál dýchat mezi rošťáky tahle je brilantně riskantní
a rizikově briskní, best of z Husovy ulice dvacet a ze slůvek úsek častěji pikantní
je snad po staru gigantickou nádherou uvnitř platonicky navštěvovaných voliér
když má křídla jako andílek, dvoření je koření, já jsem jeden kořen, ona mlsné kotě bonboniér
Dívčí šarm a fluidum, které způsobí, že chci ji
vítězit u holky, nedaří se polechtat víc štěstí v loterii
i když nemám štěstí na prachy, na porcelán z Míšně
nepotrpím si na přežitek, já žiju spontánně tak svižně
a vzhledem ke konstelaci s dojemnou jiskrou
nechal jsem Helenu a seznámil se s „Miss Grown“
jeden dopis česky a druhej english hello
už vím, proč složit poklonu „wolf call“ a pro kterou
i když mě odpálkovala, byl to čoud, ne románek
rád na ní myslím, ale s odstupem kapánek
nepřála si nic blíž v mém případě rozverně
musím zkusit jiný posun v čase – vyzývavé cosi v prostoru rozeznám úměrně
stroj na překvapení není slabota, nehrozí s ní brzká, ani pozdní reklamace
chodila do vyšší dívčí, dostala lekce uspokojit ho a nešíří dál spekulace
nepohrdla by mrkvovým krajíčkem, ani s vynakládanou energií při běhu
s konvalinkou, s růží, se svou okrasou od začátku kraluje v mém příběhu
jestli je škola hrou, tak já jsem hra, ona fešná učitelka špásitelka
na lední revue bruslí s ladností spiklenecky milenecky sličná slečna kaskadérka
čilá představitelka, pokušitelka a nikdy po Timu Burtonovi krkolomná režisérka
kráčí ve šlépějích Jana Kaplického, má dovedností i fantazie fůry objevitelka
objevil bych její maličkost jako plantážník, estetický momentík a rekordní přemožitelka, pokořitelka
nebyla tak drasticky propíraná jako Iveta Bartošová, ale zakusila hořkost jako Milada Marešová
barvy jsou její duhou ve spektru hledání, víska Číhaná ležící spící, co by kamenem přilétlo od Úněšova
azuro a azurko zdobí ve Středozemí jezera a pláže a záhonky květů vylepší pěstitelka
pro oříšek pubertální veverka, pro účetní vysoká výzva uzávěrka
hned bych jí připomínal má dáti–dal na účet řecké Afrodity s Metaxou u úst aranžérka
vychutnává si muže v každém věku jako nevšední sommeliérka
hodlá se odreagovat, plave v potěšení pohybů na plovárně zkoumatelka, pářitelka
osvědčí se jako dobrá kosmetička, kostymérka a zároveň i nelíčená modelka
není holá kost a kůže, s ženskou vyspělostí koketuje magická hvězda, jitří mě Jitřenka, zářící Severka
utkví mi v paměti madam v plavkách, je naše spirituální krášlitelka
je geniální inspirace, zvyšuje okruh svých čtenářů jako čtivá spisovatelka
den a noc vedle ní tak hluboká, voda Balatonu ještě víc mělká
Můj typ na další senzace je bezesporu perla (sen spousty desperátů)
její dovednost je senzační a skrývá v sobě klenot s hodnotou akorát karátů
mám pro ní slabost, pro její půvab rošťačení
ocení Victora Huga, úhlednou Paříž, svěťáckou Vídeň (tam kde není)
s vírou v lepší časy hodlá uniknout chorobě doufajíc v zázraky na obloze
veselé dny v Prátru, na zámcích, toulat se po pevné půdě pěkně po přírodě
yeah nejlepší jsou stromy, letní louky, vůně květů
až se uvidíme, jako Jean Reno jí zakvituju větu
smát se a dívat na plodné keře ostružin, ve městě hltám její sladce pulsující decibely
když milujete její evidentní vůdčí typ, odvázanost, lehkost bytí, moje cherry
není nesmyslem, metlou lidstva, jen zanechává fajn pečeť, pikantní porce v příchutích
její stopy rozeznáte, vědomí skutků s láskou Angeliky rozevláté i na perutích labutích
říkám to stereo, na piánu šou s finesou MEGABASS a její prsty si hrají na velikána
to je mezinárodní den žen, mezinárodní chuť zakusit víc než veselá rána
SADAHZINIA + B.D. FOXMOOR: „HOMELESS BALLAD“ (BALADA BEZ DOMOVA)
Vzpomínám si, že mě jednou kdosi přesvědčoval,
že jestli jsi si zvykla být potichu, bude potom následovat „smůla"
tak to jsem zase zvědav, jak se dokážu vyhnout jejímu neštěstí
Cítím se jako malý hlas ve strastiplné jízdě
který si pohrává s kytarou, jenomže se mi to celé zvrtlo
a i když se to zdá snadné, vypadá to také jako osud plný zla
Jestli věci, které chci říct, budou cestovat navždy
musí vypadat jako píseň, jako balada bez domova
V našem domě vypadají východ a západ slunce dosti podobně
mám nahou duši, mám to ráda takhle, tak dlouho jak to vydrží
čerstvě opláchnutá láska mě podrobila čerstvě vylepšeným změnám
nebojím se, ale promiň, nepodám své lásce ruku
dávám jaksi přednost procházet se po měsíci a děkovat
s lahví pálenky 40%
ve své samotě bych raději vytvořila příběhy nabité lidmi
a pohodila drobky chleba, abych se cestou neztratila
V naší baladě bez domova se nikdo nebojí útěku
v jejich kamenné době jsme nashromáždili déšť
nedáváme jen jednu duši na zemi
z toho mám pořád umazanou pusu
v této baladě se dechy stávají přáním
a pohledy se stávají prudkým bodnutím nože
a jestli to ve vašich uších nezní jako obyčejný hip-hop
je mi to jedno, kytara teď hraje klidně jen pro mě
(Refrén:)
Naše balada bez domova si dnes večer sama obstarala domov
ačkoliv to zkoušela obtížně, někde ho dostala
jde o to udělat si přátele mezi mnou a ostatními – a já se s tímto úmyslem úplně spokojím
připomnělo mi to, jak hodně jsem se opíjel
v této Hiphopoly, která mrská lži jako déšť kapky deště
jediná věc pro zbabělce, která se jim nejvíc zdá být praktická, je utíkat z dohledu
ale svítání bude stejně tak hezké jako západ slunce
my posloucháme tuhle baladu, která s námi zestárne
Čas hraje velkou roli s kytarou, ale kdo to bere vážně?
Když jsme jednou odešli, nikdy to nespravíme
jeden mikrofon nikdy nestačí a tady není kytary nazbyt
dnes večer by se naše duše raději vyhýbaly všem ostatním
a Ty – ať už jsi kdokoliv – kdo ses namáhal, abys byl šťasten, a docílil jsi toho
Tvoje metoda, dodal jsi mi tolik kuráže, doufám že jí najdeš u Low Bap
doufám, že se Ti vede fajn a doufám, že jsi pořád ve stejně rychlém kvaltu
a tak Ti vždycky podám špatné zprávy o sobě
naposledy jsme řekli „asi je to všem lhostejné"
ale hodně lidí se snažilo něco udělat proti silnému vlivu úpadku
pro ně dnes večer budeme věnovat své hraní
a jestli sem chceš chodit se špatnou energii, tak se k nám raději nepřibližuj
naše balada bez domova se bojí zdí
utekla ze zvuků, udělala si přátele svými rýmy
zvykla si na zimu, nabažila se rozluček „sbohem!"
vytvořila nový refrén a rozpůlila ho na dvě poloviny
(Refrén:)
Naše balada bez domova si dnes večer sama obstarala domov
ačkoliv to zkoušela obtížně, někde ho dostala
jde o to udělat si přátele mezi mnou a ostatními – a já se s tímto úmyslem úplně spokojím
připomnělo mi to, jak hodně jsem se opíjel
v této Hiphopoly, která mrská lži jako déšť kapky deště
jediná věc pro zbabělce, která se jim nejvíc zdá být praktická, je utíkat z dohledu
ale svítání bude stejně tak hezké jako západ slunce
my posloucháme tuhle baladu, která s námi zestárne
Dala nám hodně, zatímco slibovala jenom málo
ukázala nám rodnou zemi, ale předstíral jsem, že jsem jí ani snad neviděl
vypařila se jako lok, ale pořád nám nechala po sobě vůni
zmizela daleko, ale já pořád slyším, jak jí tluče srdce
jednou jsem se jí ptal, jestli u mě chce zůstat navždy
ale usmála se na mě
jemně dodala „ne, děkuji"
a že si nikdy nepůjčuje od nezaměstnaného nebo od lakomce, od chudáka
„THE VERDICT“ (ROZSUDEK)
Jestli se vzdaluješ z kruhu naschválů a úřadující smůly,
pak si každej myslí, že jsi vyčerpaná
jestli si odvykáš na divnou píseň života
pak jistě blázníš
jestli nosíš na krku pevně uvázané trápení a neduh,
pak najdeš brzy víc než svého protivníka
jestli jsi pořád zticha a nikdy nemluvíš nahlas,
pozbydeš pak i to málo, co Ti zbylo.
